Céva je trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny (krev, mízu). Cévy však najdeme také u rostlin, kde tvoří vodivé pletivo. V tomto článku jsou popsány cévy se zaměřením na savce (člověka). Další informace lze nalézt v článku oběhová soustava.

Krevní cévy

Krevní cévy rozvádějí po těle živočichů krev . Dělí se na:

Tepny

Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná vazivová tkáň, která dále obsahuje vlákna hladké svaloviny. Největší vnitřní průměr (asi 10 mm) má srdečnice (aorta). Větvením klesá průměr tepen až na 1 mm. Větvením těchto tepen vznikají tepénky (arterioly) jejichž vnitřní průměr je asi 20 µm. Tepny vycházející přímo ze srdce mají velmi pružné stěny. To jim umožňuje pojmout množství krve vypuzené při stahu (systole) srdečních komor. Pružné stěny pak tuto vlnu posouvají dále, v srdečnici rychlostí asi 30 cm/sec. Svalovina v tenkých tepnách a tepénkách reguluje stažením (vázokonstrikce) nebo rozšířením (vázodilatace) průsvitu cévy průtok krve orgány dle potřeby organismu. Je inervována vegetativními nervy. Ve stěnách srdečnice a krkavice se nacházejí baroreceptory - receptory, které registrují napětí jejich stěn. Překročení určité hranice vede k podráždění cévohybného (vázomotorického, kardiovaskulárního) centra v prodloužené míše, které způsobí reflexivní pokles krevního tlaku utlumením srdeční činnosti a snížením napětí hladké svaloviny tepének.

Vlásečnice

Vlásečnice (kapiláry) jsou tenkostěnné a jemné cévy, které propojují tepny (artérie) a žíly (vény). Všechny funkce krve se dějí ve vlásečnicích (v těle jich je asi 40 miliard s celkovou funkční plochou zhruba 1000 m2. Jejich průměr se pohybuje mezi 5 a 20 µm a délka kolem 0,5 mm. Krev v nich proudí rychlostí asi 0,5 mm/sec. V těle nejsou rozloženy rovnoměrně. Na začátku vlásečnicí prostupuje tekutina obsahující kyslík a živiny z krve do mezibuněčného prostoru. Na konci vlásečnice se do krve vrací tekutina obsahující zplodiny metabolismu.

Žíly

Žíly (vény) jsou cévy, které vedou krev směrem k srdci. Vlásečnice se spojují v drobné žilky a ty pak dále do stále větších žil. Do pravé srdeční síně pak vstupují dvě hlavní žíly: horní a dolní dutá žíla. S tím, jak se průsvit žil zmenšuje, stoupá rychlost průtoku krve v nich a blíží se rychlosti krve v srdečnici. Stavbou jsou žíly podobné tepnám, mají však tenčí a poddajnější stěny, ve stěnách mají méně svalových vláken a v žílách dolních končetin jsou kapsovité chlopně, které usměrňují tok krve. Proudění krve napomáhají také stahy svalů a v hrudníku podtlak, který vzniká při nádechu. Pokud dojde k izotonickému stažení svalu (stav, kdy sval nemění při zatížení délku), hromadí se krev v žilách a ty vystupují pod povrchem kůže (jev, kterého využívají kulturisté apod.). Pokud krev špatně odtéká z dolních končetin, může díky hydrostatickému tlaku krve v žílách dojít k oslabení a následnému vydutí stěny žíly, které je pod kůží vidět. Tak vznikají tzv. křečové žíly (varixy), které se mohou stát zdrojem zánětlivých procesů. Náchylnost ke vzniku křečových žil je dána geneticky a také druhem vykonávané činnosti. Jsou to povolání, kde se převážnou část pracovní doby postává - prodavači za pultem, kadeřnice a pod.

zdroj wikipedia

ACEROLA XYLISWEET - FIN XYLIACERTABS

Přípravek je zdrojem 100% přírodního vitaminu C z tropické třešně Aceroly a černého rybízu. Je slazený přírodním xylitolem, který přispívá k ochraně před zubním kazem. Je vhodný i pro diabetiky. Díky antioxidačním účinkům chrání před virovými a bakteriálními nákazami, snižuje únavu, má pozitivní vliv na klouby, zuby, krvácení dásní a hojení ran. Častým příznakem nedostatku vitaminu C jsou krvácející dásně, padání zubů, zvýšená náchylnost k infekci, bolesti kloubů, delší hojení ran a zánětů. Bioflavonoidy v kombinaci s vitaminem C mají vliv na zmírnění tvorby podlitin, omezují bolesti dolních končetin, zpevňují stěny kapilár a zlepšují pružnost vlásečnic.

Kdy Fin Xyliacertabs pomáhá:

Koupit přípravek Acerola